První den v novém domově.
19. 1. 2009
Dnes to všechno začalo v pohodě ani jsem moc nesmutnil. Po ránu jsem si dal malý strečink v pelíšku s medvědem a pak mě čekala snídaně…. granulky byly mňam, jen mi trošku zaskočilo, když jsem si u toho hvízdal(panička se mi škodolibě smála a páníčka to vytáhlo z pelechu). To čůrání, co následovalo, bylo snad za trest, protože ani v noci mi nebyla taková zima. No trošku jsem to odbyl a nechal si doma na koberec. Zase tu prý někde je to prasátko, ale proč ho nemůžu najít? Čmuchám všude možně, ale třeba se skrývá v té místnosti s páníkem, kam mě nechtějí pustit. Vždycky musím čekat na prahu dveří, jen nechápu proč mě za to tak chválí. Prý jsem geniální. Dnes mi zase chtěli vyhladit všechny chlupy z kožíšku, jak se se mnou muchlovali. Hlavně panička mi nechtěla dát pokoj, tak jsem ji za to potahal za vlasy a hrál na hoňku s jejíma rukama. No a proto, že jsem jak malá piraňa vytáhla na mě tajné zbraně. Dostal jsem sušenou dršťku, ta mi vydržela do svačinky, tak jsem ji zajedl lipánkem s banánem a jabkem, protože nebylo, co okusovat dál, pustil jsem se do rukou pro změnu páníčkovi. Ten z toho byl tak odvázaný, že se mnou divočil půl odpoledne a protože prý musí taky pracovat, vzala mě panička na menší obhlídku okolí. Seznámil jsem se s Dastym, štěnětem border kolie, co bydlí u sousedů, mrkl trošku na pole a po stopách srnky a abych nebyl zmrzlý, jak rampouch šlo se domů. Tam jsem dostal prasečí ouško, které žužlám v době volna. Páníčci jsou asi šílení, protože s tím tenisákem, co jsem dostal od Ivi a Milana, si hráli když jsem ležel a mě to nedalo, tak jsem si šel hrát s nima, ale radši jsem ho nosil všude možne ať mi ho neberou. Potom mě páníček začal honit se zelenou příšerou, co se mnou spí v pelíšku a panička konečně mohla pořídit pár fotek, protože jsem jí vždycky zdrhnul ze záběru. Že se dnes už nic kromě toho čůrání, bobků, hraní a spaní nic mimořádného nestalo jdu spát. I vy se hezky vyspěte, pac a čumáček.
Náhledy fotografií ze složky 1. den doma